Základní pravidla realizace zpevněných ploch

Ruční pokládka dlažby

Ruční pokládka dlažby se provádí na urovnanou a do příslušné nivelety staženou kladecí vrstvu. Postup pokládky je třeba zvolit vždy směrem proti spádu dlážděné plochy. Přísun kamenů a jejich pokládka se provádí z již položené dlažby.

Při pokládce je nutné dbát na rovinatost spár a jednotlivé dlaždice pokládat na sraz. Spára mezi dlažbou se další činností (vyrovnáním, hutněním) vymezí do své optimální šířky 3 mm.

Nestandardní detaily, např. u vpustí a okolo sloupů, řešíme dořezáním, případně štípáním dlažby. Nikdy nepoužíváme betonové zálivky, jejíž kvalita je mizivá a životnost je maximálně jedno zimní období.

Jako poslední fáze pokládky dlažby se provádí dvojí hutnění pomocí vibrační desky, která je opatřena speciálním plastem. Po prvním hutnění se provede zapískování spár křemičitým pískem o velikosti zrn 0 - 2 mm, následuje druhé hutnění dlažby, poté přepískování spár a konečné zametení plochy. Hutněním se srovnávají přípustné a výškové výrobní tolerance jednotlivých dlaždic.

Kvalitně a dvakrát provedené zapískování spár mezi dlažbou spolupůsobí při rovnoměrném rozkládání tlaků působících na dlážděnou plochu. Podcenění, resp. Nedokonalé zapískoání, může způsobit pohyb jednotlivých kamenů a následné vyštípnutí jejich horních částí.

Dlažba je vyráběna z přírodních materiálů, jejichž stejnobarevnost nelze stoprocentně prakticky žádným způsobem zajistit. Proto doporučujeme dláždit plochu odebíráním dlaždic současně alespoň ze tří palet. Předejde se tak možnému vzniku případného kontrastu v podobě drobných barevných rozdílů na vydlážděné ploše.

Strojní pokládka dlažby

Strojní pokládka dlažby se uplatňuje především na plochách většího rozsahu a na plochách, kde jsou požadavky na rychlé položení dlažby. Většina prací, tj. stažení kladecí vrstvy, manipulace s dlažbou, pokládka dlažby, zapískování spár a zametení plochy, se provádí profesionálním strojním zařízením, které umožní dosáhnout výkonu kolem 400 m2 kompletně zadlážděné plochy jedním strojem za jednu pracovní směnu. I při strojní pokládce dlažby je třeba odebírat dlažbu po jednotlivých vrstvách střídavě alespoň ze tří palet.

Podkladní vrstvy, orientační vzorové skladby

Z hlediska výsledné a nadčasové kvality celého stavebního díla je správné provedení podkladních vrstev nejdůležitější fází celé výstavby. Sebekvalitnější dlažba nemůže suplovat jakékoliv nedostatky a nekvalitu v podkladních vrstvách.

Řádně zhutněná pláň a řádně zhutněné podkladní vrstvy jsou základními podmínkami pro kvalitně provedenou spodní stavbu s dlouhou životností. Skladba podkladních vrstev je vždy odvislá od konkrétních geologických poměrů a předpokládaného zatížení budoucí plochy. Orientační vzorové skladby podkladních vstev naleznete na této straně, přesto se porada s odborníkem každému vyplatí.

Velký důraz je kladen na technologicky správné a kvalitní hutnění podkladních vrstev po jednotlivých vrstvách, případně po jejich částech o tloušťce 10 - 15 cm. Předejdeme tak nebezpečí "propadání" dlažby v budoucnosti. Podkladní vrstvy se provádějí ve spádu budoucí zpevněné plochy.

Nejvhodnějším materiálem pro podkladní vrstvy je lomová drť frakce 32 - 63, 16 - 32 a 8 -16 mm. Pro kladecí vrstvu využíváme drceného kameniva frakce 4 - 8 mm, příp. 2 - 5 mm.

Osazení obrubníků a palisád

Betonové obrubníky a palisády jsou důležitými prvky, které pevně ohraničují zadlážděnou plochu a zamezují tak horizontálnímu pohybu položené dlažby.

Dovolují-li to dispoziční poměry, doporučujeme při osazování obrubníků respektovat skladebné moduly dlažby, aby se při dláždění krajní plochy u obrubníků dalo využít polovičních i krajových kamenů a nebylo nutné provádět dořezávání nebo doštípávání kamenů na stavbě.

Legenda:

Obrubník je osazen do 8 - 10 cm vysokého lože, prováděného ze zavlhlé betonové směsi.
Souběžně s osazováním obrubníku se provádí betonová opěrka.
Na obrázku je příklad kombinace silničního obrubníku s přídlažbou BEST - NAVIGA při provádění živičných krytů.

Legenda:

Palisáda je osazena do 8 - 10 cm vysokého betonového lože, prováděného ze zavlhlé betonové směsi.
Souběžně s osazováním palisády se provádí betonová opěrka.
Betonovou opěru je nutné provést do 1/3 výšky palisády.

Legenda:

Při osazování palisád je třeba respektovat jejich kónický tvar, který vyplývá z technologické nutnosti při výrobě.
Rovnoměrné a svislé osazení palisád je účelné zabezpečit pomocí dočasného vyklínkování.

Osazení prvků pro odvodnění

Betonový odvodňovací žlab lze účinně použít pro svedení a odvedení povrchové srážkové vody z vydlážděných betonových ploch do kanalizačního potrubí. Vytvoříme tak ucelenou a sourodou zpevněnou plochu.

Odvodňovací žlab lze osadit na okraji nebo uvnitř dlážděné plochy.

Zaústění žlabu do kanalizačního potrubí se provede pomocí kanalizační šachty a litinové vpusti.

Legenda:

Betonový odvodňovací žlab se osadí do betonového lože ze zavlhlé betonové směsi v tloušťce 10 cm zároveň při osazování obrubníku.

Legenda:

Betonový odvodňovací žlab se osadí v místě úžlabí dlážděné plochy stadardním způsobem do kladecí vrstvy.

Kladecí vrstva

Nejvhodnějším materiálem pro provedení kladecí vrstvy je drcené kamenivo frakce 4 - 8 mm, případně frakce 2 - 5 mm. Nedoporučujeme používat různé levné lomové prosívky s vysokým obsahem hlinitých částic.

Přesnost a precizní práce při rozprostření a finálním urovnání kladecí vrstvy, včetně zajištění výškových a spádových poměrů, je nezbytnou podmínkou pro úspěšné provedení vrchní stavby - krytu zpevněné plochy. Vlastní urovnání kladecí vrstvy se provádí pomocí dřevěné latě nebo hliníkového pravítka přes vodicí lišty. Kladecí vrstvu je nutné výškově nadsadit o 5 - 8 mm, neboť při konečném hutnění zadlážděného krytu dojde ke zhutnění kladecí vrstvy, tudíž k poklesu její vrchní úrovně.

Zpět